CHMELAŘSTVÍ

Proč zrovna chmelařství? Toto téma jsme si vybrali proto, protože si myslíme, že by bylo super, kdybychom vám mohli něco málo o chmelu povědět, když už se naše škola zapojila do dne, kdy třídy 1.L, 1.A, 2.L, 2.A a 2.B, šly společně na ruční zavádění chmele.
Začneme úplně od začátku, a to o historií chmelařství v Rakovníku. Do Rakovníka se chmel dostal již roku 1938 a dobré pivo se v Rakovníku vařilo již před rokem 1454, který je dnes uváděn jako počátek rakovnického pivovarnictví. Od sazenice k pivu - chmel se pěstuje ze sádi nebo z kořenáče (pozn. red.: kořenáč - předpěstovaná rostlina stará půl roku až rok, s vlastním kořenovým systémem v kelímku). Samotné pěstování chmele začíná brzy zjara někdy už v březnu. Když chmel trošku vyroste, do chmelnic nastupuje brigáda, která výhonky zavede na drát, jako jsme to dělali i my. Následná sklizeň chmele se provádí koncem měsíce srpna. Chmel traktoristé ustřihnou a strhnou na valník. Odtud se odváží na česačku, kde se dále zpracovává a suší při 58°C 6-8 hodin. Usušený chmel se dále lisuje do žoků a většina českého chmele jde na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko. A proč? Protože žatecký poloraný červeňák je nejkvalitnější a nejdražší chmel na světě. Proč se chmel pěstuje? Většina z nás zná pouze jeden důvod, proč vlastně chmel pěstovat, a tím je pivo. Chmel se sice opravdu nejvíce využívá na výrobu piva, ale to není vše. Chmel je pravděpodobně nejznámější léčivou rostlinou a zároveň světově nejžádanější. Pomáhá např. proti nespavosti, povzbuzuje chuť k jídlu, na zklidnění žaludečních potíží nebo tlumí křeče. Je také přidáván do různých čajových směsí. V kosmetice je hojně používán do různých šamponů na vlasy (prospívá kvalitě vlasů), ale nejen vlasům, ale také i nehtům nebo pokožce. Pokud však nebudeme mít po ruce takový to šampon, vlasy si klidně můžeme po umytí přelít trochou piva. Budou lesklejší a budou lépe držet tvar. Chmelové výhonky se dají použít v kuchyni třeba do polévek nebo omelet. No řekněte, kdo z vás jedl třeba takovou chmelovou polévku nebo moravský pivní guláš?

Gabriela Šorsáková

© 2016 Časopis Elko, Všechna práva vyhrazena
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky